| Abstract: | CONCLUSIONS. Z uvedených výsledků je zjevné, že znalost a dodržování technologické kázně při práci s vápennými maltami může mít významný pozitivní vliv na výsledné vlastnosti vápenného materiálu. Uvedené výsledky lze shrnout do konstatování, že při přípravě malty z vápenné kaše je vhodné maximálně omezit množství záměsové vody i za cenu obtížnějšího zpracovávání čerstvé malty. Při přípravě podkladu a při následném ošetřování nových doplňků je voda na čištění a navlhčení podkladu, stejně tak jako pro ošetřování hotového díla, nepostradatelná a neměla by chybět na žádném lešení, kde se provádí konzervace nebo restaurování omítek. Aplikace vápenných malt by měla přednostně probíhat v tenčích stejnoměrných vrstvách. Tím lze omezit šíření smršťovacích trhlin. Úpravy, které významně snižují smáčivost pro vodu na plochách s vápennými maltami, ale i s vápennými nátěry, významně omezují dlouhodobé postupné zpevňování (karbonataci) vápenných materiálů, což má dopad na jejich pevnost, odolnost a možnosti rekonzervace. Při péči o stavební památky je vhodné přednostně používat ty materiály a postupy, jimiž bylo stavební dílo vytvořeno. Cílem řešeného úkolu bylo přispět k naplnění této zásady.
SUMMARIES. Cílem projektu „Vliv dodržování technologické kázně na výsledné vlastnosti vápenných malt používaných při obnově historických stavebních památek" bylo exaktně ověřit, do jaké míry je výsledná kvalita čistě vápenných nehydraulických malt ovlivněna postupem přípravy malty, způsobem aplikace a pečlivostí při ošetřování malty v prvních týdnech po aplikaci. Zejména na základě výsledků laboratorních zkoušek bylo prokázáno, že dodržování tradičních technologických postupů, zejména použití minimálního množství záměsové vody při přípravě malty, dále pak opakovaného ošetřování nově provedených doplňků vlhčením a také postupná aplikace malty v rovnoměrných vrstvách, mají významný pozitivní vliv na výslednou kvalitu čistě vápenných malt. Získané výsledky jsou okamžitě použitelné při péči o historický stavební fond. |
|---|
