Cover Image

Alkalická výroba bezdřevých papírů 1991

Bibliographic Details
Main Author:	Laufmann, Maximilian (Author)
Format:	Article
Language:	Czech Slovak
ISSN:	ISSN 0031-1421
Online Access:	http://www.viks.sk/chk/papacel_2_93_33_40.doc

Description
Abstract:	SUMMARIES. Výroba bezdřevých papírů při slabě alkalickém pH je již velmi dobře známá. Bezdřevé nenatírané a natírané papíry se v roce 1990 vyráběly alkalicky v Evropě asi z 80 % a v USA asi z 55 %. Tato práce se soustřeďuje, co se týče technologických detailů, přednostně na evropské podmínky. Na našem kontinentu se stal přírodní CaCO3 v sektoru bezdřevých papírů zatím dominantním plnidlem (55 %) a nátěrovým pigmentem (60 %). Hlavní výhody alkalické výroby papíru většinou vyplývají z chybějícího signifikantního množství AI2(SO4)3 při kyselém pH a z použití přírodního CaCO3 jako primárního a/nebo sekundárního plnidla (z nátěrového pigmentu). Práce se zameruje'na co možná jednoznačná pozorování a pojednání alkalické výroby papíru jako systému. To zahrnuje jak kompletní použití surovin a pomocných prostředků, tak i specifické místní podmínky. V Evropě se úspěšně používá více než 90 % AKD jako klížidla do hmoty. Aby se zachovala žádoucí vysoká retence na první průchod, je dnes k dispozici široká nabídka různých retenčních systémů. Moderní multikomponentní retenční systémy umožňují dobré a stabilní retenční hodnoty při ještě akceptované tvorbě listu. Způsoby neutrálního pryskyřičného klížení dosud ve většině bezdřevých aplikací nepředstavují žádnou lepší alternativu ke klížení AKD. U některých případů a u vysoce zatížených systémů s rušivými látkami reprezentují způsoby neutrálního pryskyřičného klížení však často jedinou technicky i hospodářsky myslitelnou možnost. Hydrofobní látky, většinou z výmětu natíraných papírů, mohou vést k potížím s tzv. bílou smolou (white pitch), k problémům s průchodností v tiskovém stroji a problémům s kvalitou papírů. Při kyselém pH se zde projevuje chybějící AI2(SO4)3 spíš škodlivě. Problém lze řešit svědomitým aditivním výběrem a eventuálním použitím fixačních prostředků. V praxi lze pozorovat, že skutečně minimální množství AI2(SO4)3 může zlepšit i při alkalické výrobě papíru retenci a runnabilitu. Na intenzitu otěru sít papírenských strojů má vedle pigmentu také určitý vliv řada dalších faktorů. Podle praktických zkušeností a obsáhlých laboratorních průzkumů lze očekávat mimo jiné i vysokou retenci plnidel a zlepšení odvodňovacích profilů. V prostoru plochých sacích skříní se přeměňuje asi 60 % energie potřebné k pohonu síta v tření. Obzvláště při používání CaCO3 jsou uzavřenější povrchy sacích skříní rozhodující pro dobu životnosti síta. Svědomitou optimalizací všech důležitých parametrů se může úspěšně předejít nepřiměřenému otěru sít. CONCLUSION. Výroba bezdřevého papíru při neutrálním nebo lehce alkalickém pH je dnes dobrou zavedenou technologií. Jakékoliv změny od kyselého k alkalickému způsobu se mohou provádět na bázi obsáhlých zkušeností. Výrobce papíru a dodavatelský průmysl stejně jako papírenský výzkum pracují plynule na dalších optimalizacích. Přitom vedou nová poznání stále k novým otázkám, na které je potom nutno opět odpovídat.
ISSN:	ISSN 0031-1421