| Abstract: | SUMMARIES. Tato práce se zabývala zjišťováním vlivu metody bělení papíru denním světlem v alkalickém roztoku na mechanické, optické a chemické vlastnosti. Bylo zjištěno, že metoda bělení papíru denním světlem v alkalickém roztoku má negativní vliv na mechanické vlastnosti zkoumaných vzorků papíru, který se projevil převážně u chemo-termomechanické buničiny. U chemo-termomechanické buničiny došlo ke snížení počtu dvoj ohybů po namočení do roztoku hydrogenuhličitanu horečnatého a vápenatého. U sulfitové buničiny došlo ke značnému vzrůstu počtu dvoj ohybů po bělení světlem v roztoku hydrogenuhličitanu horečnatého a vápenatého. Tento jev by mohl být vyvolán tím, že horečnaté a vápenaté ionty se zapojují přes karboxylové skupiny do vazeb mezi jednotlivými řetězci celulózy a vytváří tak příčné vazby zvyšující pevnost papíru. Umělým stárnutím došlo u obou typů buničin k poklesu počtu dvoj ohybů. Rozdíly v počtu dvojohybů mezi buničinami by bylo možné vysvětlit tím, že v sulfitové buničině je mnohem více vodíkových můstků než v chemo-termomechanické buničině. Namočením do roztoku hydrogenuhličitanu horečnatého a vápenatého se vodíkové můstky přeruší, ale po vyschnutí papíru se tyto vazby již neobnoví v původním rozsahu. Tento rozdíl je pak znatelnější u chemo-termomechanické buničiny, kde je těchto vazeb méně. Po kontaktu obou vzorku papírů s roztokem hydrogenuhličitanu horečnatého a vápenatého poklesla také hodnota tržného zatížení, která se dále snížila umělým stárnutím papírů. Hodnota tržného zatížení byla vyšší u vzorků bělených světlem v alkalickém roztoku než u vzorků ponořených v alkalickém roztoku za současného uložení ve tmě. Tažnost obou vzorků papíru vzrostla ve srovnání s tažností původního vzorku. Vzrůst této hodnoty pravděpodobně souvisí s vytvořením příčných vazeb a tím zvýšení pevnosti papíru. Umělým stárnutím tažnost vzorků poklesla, ale i přesto zůstala vyšší než tažnost původních vzorků. Tržná délka u obou vzorků papírů poklesla po kontaktu s roztokem hydrogenuhličitanu horečnatého a vápenatého, přičemž větší pokles, oproti původním vzorkům, byl znatelnější u vzorků ponořených v roztoku za současného uložení ve tmě. Bylo zjištěno, že metoda bělení papíru denním světlem v alkalickém roztoku účinkuje pouze na sulfitovou buničinu. Porovnání K/S - křivek a hodnot barevného prostoru CIE Lab lze říci, že nejvhodnější bělící doba pro vzorky papíru byla 5 hodin. Bělení 8 hodin již v papíru vznikaly nové chromofory. Chemo-termomechanická buničina při bělení tmavla. Barevná reverze vzorků proto byla zjišťována pouze u sulfítové buničiny. Vzorek papíru bez zařazeného redukčního stupně vykázal vysoký stupeň barevné reverze, který byl srovnatelný s barevnou reverzi vzorku se zařazeným redukčním stupněm 1 % roztokem dithioničitanu sodného (vysoká hodnota PC). Jako vhodnější redukční stupeň se ukázala redukce 1 % roztokem tetrahydridiboritanu draselného, který vykázal minimální barevnou reverzi (nízká hodnota PC). Hodnota pH chemo-termomechanické buničiny zůstala po umělém stárnutí vyšší než hodnota pH sulfítové buničiny po umělém stárnutí. Pravděpodobně se během umělého stárnutí v sulfítové buničině uvolnilo více kyselých látek než v chemo-termomechanické buničině Zajímavých výsledků by mohlo být dosaženo srovnáním uměle a přirozeně stárnutých nebo nestárnutých a přirozeně stárnutých vzorků papíru. Je třeba další výzkum, protože příprava přirozeně stárnutých vzorků papíru je časově náročná. Bylo by také dobré stanovit vliv relativní vlhkosti prostředí na barevnou reverzi vybělených vzorků papíru, při které jsou dokumenty uloženy v depozitářích. Metoda bělení papíru denním světlem v alkalickém roztoku je velmi šetrná metoda bělení pokud vezmeme v úvahu fakt, že roztok hydrogenuhličitanu horečnatého a vápenatého použitý pro bělení se běžně používá na odkyselování dokumentů. Kromě toho reálný papírový objekt obsahuje ještě plnidla, klížidla, barviva, fixační prostředky apod., které papíru dodávají vyšší pevnost. Během bělení sice dochází k poklesu mechanických vlastností a k vyloužení určitého množství klížidla, to lze však omezit dodatečným doklížením papíru. Metodu bělení papíru účinkem denního světla v alkalickém prostředí lze doporučit do restaurátorské praxe. Je to vhodná metoda bělení avšak pouze pro papíry s nízkým nebo žádným obsahem ligninu a pro papíry s relativně dobrými mechanickými vlastnostmi. |
|---|
